Noc Zlatovlásek - podruhé
Noc z devátého na desátého března byla něčím odlišná od ostatních. Tu noc spalo osm malých Zlatovlásek doma u paní učitelky jako vloni. V průběhu roku se jedna Zlatovláska odstěhovala, ale přijela za námi a jedna Zlatovláska přibyla, plus já. Bylo nás tedy devět. Začátek byl jednoduchý: společná večeře. Po večeři pečení štrůdlu a vaření čokoládového pudinku, chystaly jsme oslavu. Před nedávnem byla ve škole založena nová tradice: oddávání. Večer jsme oddávaly medvěda Růženku s medvědem Honzíkem. Úžasné bylo jak si zapamatovaly řeč. Pak jsme uložily novomanželskou medvědí dvojici do postele, zbaštily pudink a vypravily se za tajemstvím. Tím byla návštěva řecké zábavy, kde jsme se učily základům tanečních kroků na hudbu řeckého lidu. Dospěláci nás přijali vřele, já si zahrála na kvočnu s kuřátky a před půlnocí jsme se šly podívat na nádraží jak přijíždějí vlaky a jací lidé cestují vlakem. Po návratu jsme se uložily na předem vyjednaná místa ke spánku. Zajímavé bylo, že v pohodlných manželských postelích spaly jen dvě Zlatovlásky a ostatní si zvolily celkem nepohodlný gauč nebo podlahu v obýváku. Na řadu přišlo předčítání pohádek z vlastní tvorby. Ráno jsme posnídaly a pustily jsme se do tvořeníčka. Ze slaného těsta jsme mačkáním tvarovaly knoflíky lásky, které jsme upekly v troubě a odpoledne jsme je dozdobovaly, abychom měly dárky pro naše nejmilejší. Dopolední chvilku před obědem jsme využily k vlastnímu pohodlí. Já kafíčko, ostatní něco šmudlily v pracovně, někdo na balkoně, kde byla ale zima, někdo pod postelí nebo jen tak se protahovaly na křeslech a gauči. Oběd byl vynikající, klasika polévka a řízek s bramborovou kaší. Do práce se zapojily všechny, šlehaly vajíčko, naklepávaly maso a obalovaly v mouce nebo strouhance, já smažila, umývaly nádobí. Kdo nesní polévku nejde na bazén. Snědly všechny a cesta na bazén ubíhala v radosti a představách jak si zadovádíme. A dováděly jsme, sice jen kolem zábradlí a schůdků, ale zaplavaly jsme si, zaskákaly z kostky, pořádně se vycachtaly a přesunuly se do cukrárny. Tam bylo dobrot pro nákupy, že by přišla na řadu matematika, já si spočítám, ještě mám tolik, můžu si koupit za tolik, pro mamku, pro taťku a pro brášku. Spokojené? Tak jdeme odpočívat. Odpolední klid, kam si kdo zaleze. Paní učitelka usnula na chvíli v objetí medvěda Růženky a Zlatovlásky zatím uklidily nádobí. Poslední shánění ztracených věcí, pojídání slaďoučkého štrůdlu a rodiče už jsou za dveřmi. Nikdo se neutopil, nezranil, všichni mají o pár zážitků víc a hlavně jsme se o sobě dozvěděly, že se máme rády a že se těšíme na příští Noc Zlatovlásek. Tak zase za rok.
Odpoledne se ze služební cesty vrátil hlavní medvěd a pokračovala další pohádka : kdo to jedl z mé misky, kdo spal v mé postýlce a kdo …..to je hrůza. Ještě jsem nestihla uklidit.
Zapsala : Bc. Růžena Urbanová, vychovatelka ŠD
V Karlovicích, dne 20.3.2012
