Spaní ve škole
Noc ve škole ze čtvrtka 26.5. na pátek 27.5. 2011.
Ve škole spalo 20 dětí : prvňáčci, druháci a třeťáci. V podvečer jsme se všichni sešli v družině. Děti přišly v doprovodu svých rodičů a přinesly si nejmilejší hračky, spacáky, baterky, svačinky a dostatek pití. Po krátké rozlučce jsme se vypravili do lesa hledat karlovickou studánku.
Trasu znal Davidek Kristýnek, který nás neochvějně vedl kolem vody a lesní cestou. Když jsme v stoupili do lesa, začínalo se pomalu smrákat. Tiskli jsme se k sobě a drželi se za ruce, protože v nás byly malé dušičky.
Úkol jsme však splnili. Došli jsme až ke studánce. Byla přikryta dřevěným poklopem a pod ním jsme objevili křišťálovou vodu, tou jsme se občerstvili a vydali se zpět. Pěšinka nás vedla loukou mezi lesy a my jsme v dáli viděli malé světýlko, které nás volalo jako v pohádce.Však už také bylo hodně hodin a byla tma.
Svítili jsme si na cestu baterkami a v kuželech světla jsme viděli poskakovat žáby. Dvě jsme vzali do zavařovací sklenice a nesli jsme je ukázat p. uč. Bučkové, která na nás čekala u školy. Nakonec jsme je šli společně vypustit do přírody.
A protože nám cestou vytrávilo, opekli jsme si u ohně špekáčky, najedli se, trochu si odpočinuli a s chutí se pustili do soutěží v tělocvičně. Kde se poděla naše únava, nebylo nikomu známo. Zvládli jsme ještě i půlnoční diskotéku a než jsme usnuli, bylo již hodně po půlnoci. V pátek byl naštěstí projektový den a my se nemuseli učit.
Jaké byly naše pocity ?
„Jsem rád, že jsem to nevzdal. Měla jsem strach, ale překonala jsem ho. Bylo to prima. Mám nový zážitek. Ségra mi bude závidět. Všechno budu doma vyprávět. Příště chci spát ve škole zase. To mi mamka nebude věřit.…….“
Ano, všichni byli úžasní, projevili odvahu, navzájem si pomáhali, někteří překonali krátké odloučení od rodičů a strach z neznáma, jiní povídali ze spaní a hlavně všichni spokojeně oddechovali a chrupkali celou noc.
Po probuzení koukali jako vyorané myšky (máme fotečky), ale zvládli i ranní hygienu, nasnídali se a pustili se opět s chutí do práce.
Takové máme úžasné děti. Ty jsou, co ?
Bc. Růžena Urbanová
