Historie školy

 

  • POČÁTKY KARLOVICKÉHO ŠKOLSTVÍ (1763 - 1945)

Karlovice patří k těm sídlům, které jako obec vznikaly později. Proto také první učitel přichází až roku 1763 - je jím Johann Streit z Dlouhé Vsi. Jako většina škol v regionu docházejí do školy německé děti. Postupem času učitelův byt, kde výuka probíhala, kapacitně nestačí, a tak nechal kníže Lichtenstein postavit budovu novou. Školné tehdy představovalo 2 groše týdně. Vedle školy byl pozemek, kde učitel pěstoval zeleninu. V roce 1773 byl Johann Streit přeložen do Krasova, novým učitelem se stává Josef Maier. Po jeho smrti v roce 1828 nastoupil do školy Josef Streit, syn prvního učitele Johanna Streita. Důležitou postavou karlovické školy 19.století se pak stává Alois English. V té době byla také postavena škola nová. Od roku 1820 byla škola dvoutřídní, od roku 1883 pak trojtřídní. Po roce 1900 se v okolí stavěly školy nové - v Karlovicích se o stavbě hovoří, ale vše dlouho naráží na neochotu obyvatel podílet se finančně na její výstavbě. Až roku 1912 je o stavbě nové školy rozhodnuto, protože v obci došlo k velkému nárůstu obyvatel s dětmi. Otevření školy v roce 1914 poznamenal začátek 1.světové války. Po jejím skončení se řízení školy ujal Adolf Brück. Ten ji po ukončení 2.světové války musel předat místní správní komisi a prvnímu českému učiteli Františku Vinklárkovi 2.září 1945.

  • ŠKOLA V LETECH 1945 - 1960

První poválečný zápis do školy proběhl 3.září 1945 a týkal se pouze českých dětí, nebo dětí ze smíšených manželství. Zapsáno bylo 22 dětí, ty  byly rozděleny do dvou tříd. Německých dětí přišlo 270, ale návštěva školy těmto dětem nebyla vládou povolena. Již na konci října se počet dětí rozrostl na 36. Škola přijala čestný název škola Jiřího Wolkera. Na konci školního roku 1945-46 obdrželo vysvědčení 56 dětí. V příštích letech se škola postupně dovybavovala učebními pomůckami, nábytkem, hudebními nástroji či textilem. Od září 1947 je škola trojtřídní se105 žáky. Po únoru 1948 byl řídící učitel Vinklárek i s manželkou přeložen na jinou školu, správcem školy byl jmenován Antonín Juřica. V září 1948 školu navštěvuje 114 žáků, proto byly povoleny 4 třídy. Politické názory a smýšlení některých komunistů v obci vedly k přeložení dosavadního ředitele a jmenování nového Václava Ordelta. V padesátých letech dostává škola "nového ducha", získává patronát horníků OKD, zakládá se pionýrská organizace a učitelé i žáci jsou motivováni k brigádám v místním JZD. Vyhlašují se jednotlivé i kolektivní závazky (např. boj proti propadávání žáků), staví se školní jídelna (otevřena v listopadu 1950).

Od školního roku 1952/53 je škola již pětitřídní se 138 žáky. Tento školní rok byl hlavně ve znamení pietních vzpomínkových akcí, neboť v březnu 1953 umírají J.V.Stalin a K.Gottwald. 1.září 1953 se pak škola stává osmiletou střední školou - střediskem pro žáky přidružených obcí Pochně, Široké Nivy, Skrbovic a Kunova. Počet dětí stoupl na 235. V roce 1954 byla zřízena školní vývařovna a družina mládeže. V roce 1955 se novým ředitelem stává Vladislav Hanák. Probíhá generální oprava školní budovy, proto se muselo učit i ve staré škole, v kulturním domě či družině mládeže. Od konce války se škola potýká především se stálým střídáním učitelů na škole, to má za následek i méně kvalitní výuku. Na konci 50.let členové KSČ přesvědčují mnohé učitele, aby vystoupili z církve, což se jim s částečným úspěchem daří. Je vypracován dlouhodobý plán školy se závazky, nad nimiž se dnes již jen pousmějeme (závazek, že do roku 1965 nebudou na škole propadající žáci z ČJ a matematiky a děti rolníků a dělníků nebudou mít čtyřky z ostatních předmětů).

  • ŠKOLA V LETECH 1961 - 1989:

Od počátku 60.let se přešlo na devítiletou školní docházku. Ve škole je rekordních 427 žáků, kteří se učí ve 14 třídách, počet dětí později přesáhl i 450. Přišel rok 1968 a někteří lidé po okupaci rychle vystřízlivěli z opojného rudého snu. I pro většinu učitelů, kteří celá léta vychovávali své žáky k lásce k Sovětskému svazu a věřili, že SSSR je jejich přítelem, ochráncem a spojencem, byl 21.srpen 1968 nečekanou ranou pod pás. Museli se s novou situací vyrovnat každý sám jak nejlépe uměl. Ve škole navíc dochází k postupnému ubývání dětí a tříd. Tomu se mělo zamezit novou výstavbou bytů v obci. V roce 1970 nastupuje nový ředitel Václav Rachůnek.   Je obnovena činnost PO, vedení vydává časopis "Karlovické noviny",velká pozornost je věnována volbě povolání (závazky, aby vycházející žáci zůstávali v zemědělství). Škola dostává nové patrony - Lesní závod Karlovice, Severomoravské dřevařské závody ve Vrbně pod Pradědem a Lidové milice.                                                           

V roce 1976 byla zavedena povinná desetiletá školní docházka., na škole působí výchovný poradce a poradce pro volbu povolání. V dalším školním roce byla zahájena generální oprava hlavní budovy, na konci 70.let pak výstavba nové tělocvičny (v akci "Z"). Žáků stále ubývá, v roce 1980 dochází již jen 210 dětí v 9 třídách. V tomto roce školu navštívil pplk. ing. Pelčák, kosmonaut, který se připravoval v SSSR k letu do vesmíru.

V průběhu roku 1986 je zahájena stavba školní jídelny, která byla předána do provozu o dva roky později. Žáci se, stejně jako každý rok, připravují na různé kulturní, sportovní a společenské akce a školní soutěže. Pak přišel 17.listopad 1989 - ten výrazně promluvil do života celé naší společnosti. Změny se dotkly samozřejmě i naší školy. Odpadlo oslovení "soudruhu-soudružko", které bylo nahrazeno slůvky "pane-paní", zvýšily se nároky na práci, zodpovědnost za dobře vykonanou práci a byly také odstraněny přežitky bývalého režimu. V lednu 1990 byla dána důvěra stávajícímu vedení školy.

  • ŠKOLA V OBDOBÍ 1990 - DOSUD:

Rok 1990 byl rokem zásadního přelomu, protože bylo přijato mnoho nových zákonů a ve školství se změny dotkly především výuky (úprava osnov, zrušení nevhodných učebnic apod.). Byla zrušena PO, činnost dětí však byla obohacena o nové zájmové kroužky, soutěže, do škol přicházejí první počítače nebo audiovizuální technika. Změny se dotkly také v podávání přihlášek na střední školu.

K 1.2.1992 byl jmenován do funkce ředitele školy pan Jaromír Kummer. Dětí je opět méně, počet klesl pod 200 a stále se postupně snižoval. V roce 1993 získává škola právní subjektivitu a začíná rekonstrukce hlavní školní budovy. 30.listopadu 1995 je pak škola zaevidována do sítě škol jako Základní škola Karlovice.

V létě 1997 postihla Moravu velká povodeň, která se bohužel nevyhla ani naší obci. Z klidné říčky se stala běsnící řeka, která s sebou brala všechno, co jí stálo v cestě. Region byl doslova odříznut od okolního světa. Devět domů a 5 rekreačních objektů voda odplavila nebo natolik poškodila, že musely být zdemolovány. Povodeň si však v obci vybrala i daň nejkrutější - jeden lidský život. Záplavy se nevyhnuly ani školní budově - celé přízemí, sklepy, dílny, kotelna, sklad učebnic byly pod vodou. Díky humanitární pomoci dostali žáci téměř vše, co potřebovali pro výuku - učebnice a pomůcky přicházely ze škol v Čechách. Škola byla v září připravena k provozu jen díky obrovskému úsilí vojáků, pracovníků školy, studentů a dalších občanů, kteří pomáhali po povodni s úklidem budovy.

K 1.září 2000 ředitel Kummer odchází do předčasného důchodu, novou ředitelkou se na základě konkurzu stává Mgr. Kristina Hrbáčová, dosavadní zástupkyně ředitele. Ve škole je zaváděna výpočetní technika -  internet, rozšířena učebna informatiky (z projektu Internet do škol INDOŠ).

V srpnu 2002 postihly povodně tentokrát Čechy. Karlovická škola v rámci humanitární sbírky poskytla finanční dar škole v Dýšině na Plzeňsku, která v roce 1997 naopak pomohla nám. S platností od 1.ledna 2003 se škola integruje s mateřskou školou na novou příspěvkovou organizaci. V roce 2004 slaví škola své 90.výročí založení, od srpna se pak ředitelkou školy stává Mgr. Hana Vitásková. Škola pracuje podle výukového programu Základní škola a od roku 2005 postupně vypracovává svůj školní vzdělávací program (ŠVP), který od školního roku 2007/8 začíná realizovat  výukou v 1.ročníku. Od roku 2006 nese škola název Základní škola a Mateřská škola Karlovice. Od školního roku 2011/2012 je do funkce ředitele zvolen Mgr. Rostislav Němec.

Závěrem je třeba ocenit věrnost škole paní Mgr. Marie Geršlové, roz. Pospíškové. Nestává se často, aby učitel vydržel působit celou svoji profesní dráhu na jediné škole. Paní Geršlová byla naší škole věrná od roku 1959, kdy ukončila studia na FF UP v Olomouci. V listopadu 2007 nás po vážné nemoci navždy opustila a nám tak už jen zůstane ve vzpomínkách.

Podklady:  Martina Hradilová, Marie Belaniková, Kronika školy, Archiv spolku Přátel Vrbenska, Státní archiv Bruntál, Městská knihovna Vrbno pod Pradědem,